Ivančena 19.-21.4.

Víkendovka začala tradičně na nádraží. Odjeli jsme zdárně až na dva Sehnaly, kteří se zapomněli na nádraží v Kroměříži:-). Cesta probíhala prakticky bez žádných problémů, až na malou srandičku v podání Marušky Loučkové, Janičky a mě, které si udělaly z Wewy srandu, že zůstaly trčet na nádraží:-D Po menším seznámení s tématikou víkendovky (Skauti padlí za druhé světové války) se k nám na místě připojila skupina asi tak třiceti skautů, kteří nás následovali až do tělocvičny, kde jsme měli své útočiště:-). Na místě jsme se vybalili a šli se podívat po vesničce. Zahráli jsme si nějaké hry a posléze se odebrali do tělocvičny, kde jsme své zraky upíraly na zdatné muže hrající v tělocvičně kopanou. Již brzy jsme ulehli do spacáčků, abychom byli na ranní výpravu svěží a dobře ji zvládli.
Ráno jsme se vzbudili kolem šesté. Do půl sedmé měl být vyklizen prostor tělocvičny, a tak jsme honem všechno naházeli do krosen, posnídali a vyrazili na dlouhou cestu směr Ivančena. Cesta byla prokládána různymi hrami, až jsme konečně dorazili k mohyle. Po společné fotce jsme šli na mši, kterou sloužil otec biskup František Lobkowicz. Jelikož jsme všichni umrzali, tak jsme se rozhodli, že nebudeme otáLET a na zpáteční cestu se vydáme HNED. :-D Na louce jsme dali jednu bojovku a pak pokračovali opět směr tělocvična. V tělocvičně jsme zmrzlí okamžitě padli únavou, a byli se schopní vyhrabat až za hodinu, a to jenom díky vidině teplé sprchy. Po vydatné večeři nás čekala další hra - závěrečná. Završili jsme ji v krásném parčíku nedaleko tělocvičny za zpěvu večerky a oddílové hymny. No.. a pak jsme ulehli k zaslouženému spánku:-)
Ráno jsme si pěkně pospali, a jelikož už jsme byli v tělocvičně prakticky sami, tak jsme si dali pěkně načas s uklízením a balením. Odjeli jsme kolem jedenácté hodiny se zastávkou ve Valmezu, odkud jsme pokračovali přímákem až do KM.
Díky všem zúčastněným! :-)